Od Eileen Travers© WHO
Specializovaná zdravotnická agentura OSN se od roku 1948 stará o blaho všech lidí, od laboratoří až po bojiště. Řídí se vědeckými poznatky a podporuje ji 194 členských států, včetně Spojených států, které v pondělí oznámily, že plánují vystoupit.
Co WHO udělala pro svět? Stručná odpověď zní – hodně. Agentura OSN v současné době spolupracuje se svými členy a na zdravotnických frontách na více než 150 místech a dosáhla mnoha milníků v oblasti veřejného zdraví.
© WHO/Neil Nuia WHO a partneři poskytují vakcínu COVID-19 a další vakcíny odlehlým komunitám, mimo jiné v Kuvamiti na Šalamounových ostrovech.
Řešení mimořádných událostí
WHO reaguje na krize, konflikty, přetrvávající hrozbu vypuknutí nemocí a klimatické změny, od válek v Gaze, Súdánu a na Ukrajině až po zajištění dodávek životně důležitých vakcín a zdravotnického materiálu do odlehlých nebo nebezpečných oblastí.
Vzhledem k tomu, že zdravotnictví čelí bezprecedentním rizikům, WHO v roce 2023 zdokumentovala více než 1 200 útoků, které postihly pracovníky, pacienty, nemocnice, kliniky a sanitky v 19 zemích a územích, což mělo za následek více než 700 úmrtí a téměř 1 200 zranění.
Týmy WHO se totiž často vydávají tam, kam se jiní nedostanou. Běžně evakuují zraněné pacienty a poskytují zachraňující vybavení, zásoby a služby v oblastech postižených konflikty nebo katastrofami.
Níže se podívejte, jak týmy WHO pomáhaly v září 2024 rozjet kampaň očkování proti dětské obrně ve válkou sužované Gaze, když se rychle se šířící virus znovu objevil 25 let poté, co byl vymýcen:
© WHO Gaza: Očkování proti dětské obrně: první den kampaně bylo očkováno více než 86 000 dětí.
Sledování a řešení zdravotních krizí
Týmy odborníků WHO každý den i noc procházejí tisíce informací, včetně vědeckých článků a zpráv o sledování nemocí, a hledají signály propuknutí nemocí nebo jiných hrozeb pro veřejné zdraví, od ptačí chřipky po COVID-19.
WHO mobilizuje síly, aby zabránila vypuknutí infekčních nemocí, odhalila je a reagovala na ně, a zároveň posiluje přístup k základním zdravotnickým službám.
To zahrnuje posílení nemocničních kapacit, které umožňují vše od porodů po ošetření válečných zranění a školení zdravotnických pracovníků.
© WHO/Ploy Phutpheng Laboratorní vědec pracuje ve výzkumném centru WHO v Thajsku.
Eliminace nemocí na celém světě
Řada nemocí a stavů je při správné politice veřejného zdraví zralá na odstranění, včetně zanedbávaných infekčních nemocí a nemocí přenášených vektory, pohlavně přenosných infekcí, nemocí přenášených z matky na dítě a nemocí, kterým lze předcházet očkováním.
Agentura OSN pro zdraví dodává základní léky a zdravotnické vybavení a zároveň se snaží umožnit – a kde je to možné, posílit – laboratorní kapacity pro diagnostiku nemocí.
V roce 2024 dosáhly členské státy WHO několika milníků v řešení těchto hlavních globálních zdravotních výzev. Sedm zemí (Brazílie, Čad, Indie, Jordánsko, Pákistán, Východní Timor a Vietnam) odstranilo řadu tropických nemocí, včetně lepry a trachomu.
V Belize, na Jamajce a na Svatém Vincentu a Grenadinách byl eliminován přenos HIV a syfilis z matky na dítě a Namibie dosáhla klíčového milníku v eliminaci přenosu HIV a hepatitidy B z matky na dítě.
WHO hrála v uplynulých sedmi desetiletích rovněž klíčovou roli, mimo jiné při vymýcení pravých neštovic v roce 1980, dosažení téměř úplné eradikace dětské obrny a poskytování životně důležité pomoci v Gaze během nedávné války.
© WHO/Sebastian Meyer Mobilní klinika WHO poskytuje služby v iráckém Duhoku.
Umělá inteligence a digitální zdraví
WHO se v oblasti digitálního zdravotnictví pouští do nových oblastí, včetně umělé inteligence (AI).
Vliv nově vznikajících technologií umělé inteligence stále roste a WHO se snaží zajistit jejich bezpečnost a účinnost pro zdraví.
To zahrnuje nové pokyny zveřejněné v říjnu loňského roku, v nichž jsou uvedeny klíčové regulační aspekty týkající se takových otázek, jako je využití potenciálu umělé inteligence k léčbě nebo odhalování onemocnění, jako je rakovina nebo tuberkulóza, a zároveň minimalizace rizik, jako je neetický sběr dat, hrozby pro kybernetickou bezpečnost a posilování předsudků nebo dezinformací.
© WHO/Blink Media/Juliana Tan V Singapuru pomáhají digitální zařízení pacientům dostat se ke svým zdravotníkům.
Umělá inteligence a digitální zdraví
Zdravotní krize související s klimatem se týká nejméně 3,5 miliardy lidí, tedy téměř poloviny světové populace.
Extrémní horka, povětrnostní jevy a znečištění ovzduší způsobily v roce 2023 miliony úmrtí, což představuje obrovský tlak na zdravotnické systémy a pracující obyvatelstvo, od současných požárů hořících na západním pobřeží USA až po smrtící bleskové povodně v Indonésii.
© WHO/J.D.Kannah Na oční klinice v Severním Kivu, kterou podporuje WHO, si přeživší viru Ebola v Demokratické republice Kongo nechává zkontrolovat oči.
Součástí reakce WHO je ochrana zdraví před širokou škálou dopadů změny klimatu, což zahrnuje hodnocení zranitelnosti a vypracování plánů.
Agentura OSN rovněž pracovala na zavádění systémů reakce na klíčová rizika, jako je extrémní horko a infekční nemoci, a na podpoře odolnosti a přizpůsobení v odvětvích, která mají vliv na zdraví, jako je voda a potraviny.
Na čem WHO nyní pracuje?
WHO vede úsilí o uzavření celosvětové smlouvy, která by učinila další, hlubší krok k posílení prevence pandemií, připravenosti a reakce na ně, podobně jako to učinili zakladatelé Mezinárodní sanitární konference v roce 1851.
Agentura OSN v současné době rovněž pracuje na dosažení svých „tří miliardových cílů“.
Tyto cíle byly stanoveny na rok 2019 a spočívají v tom, že do roku 2025 bude o miliardu lidí více využívat všeobecného zdravotního pojištění, o miliardu lidí více bude lépe chráněno před mimořádnými zdravotními událostmi a o miliardu lidí více se bude těšit lepšímu zdraví a blahobytu.
Kdo řídí WHO?
Vedení je skutečně mezinárodní.
V čele agentury OSN se sídlem v Ženevě stojí Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Současný schválený rozpočet programu na dvouleté období 2024-2025 činí 6,83 miliardy dolarů a pochází z členských příspěvků spolu s dobrovolnými příspěvky.
Rozhodovací orgán WHO, Světové zdravotnické shromáždění, tvoří členské země, které se každoročně scházejí, aby se dohodly na prioritách a politikách WHO.
Členové rozhodují o zdravotních cílech a strategiích, kterými se řídí jejich vlastní práce v oblasti veřejného zdraví a práce sekretariátu WHO s cílem posunout svět k lepšímu zdraví a blahobytu pro všechny. To zahrnuje i provádění reformních opatření, díky nimž se WHO stala efektivnější.
© WHO WHO: Guardian of Health